Historie Kréty

První osadníci přišli na Krétu už v 8.tisíciletí př.n.l. Obyvatelstvo bydlelo v jeskyních a živilo se primitivním zemědělstvím. Kréta, co by významná civilizace vstupuje do dějin až kolem roku 3000 př.n.l., kdy tu vzniká tzv. minojská civilizace. V této době už byly založeny nejstarší vinice a olivové háje, Kréťané měli vlastní písmo i architekturu. Toto období nazýváme raně palácovou dobou.

Období mezi léty 2000 a 1700 př.n.l. se říká starší palácová doba. Právě tehdy vznikly proslulé paláce Knóssos, Zakros, Malia, Faistos a další. O minojské civilizaci je známo, že nebyla válečnická. Nejenže hrady byly stavěny bez opevnění, navíc úplně chybí nálezy jakýchkoli zbraní. Paláce byly centry jak politické, tak hospodářské moci. Byly tu sklady, kam se ukládala úroda, která byla dále redistribuována. Interiéry paláců byly zdobeny krásnými freskami a byla zavedena i kanalizace.

Doporučujeme: levné letenky

Minotaurus a labyrint

Právě v paláci v Knóssu měl být umístěn obrovský labyrint, ve kterém žil muž s býčí hlavou, minotaurus. Podle pověsti Athény musely jednou za určitou dobu na Krétu posílat dívky a chlapce, kteří byli minotaurovi obětováni. Až král Thesseus se rozhodl, že minotaura zabije, nechal se vybrat mezi chlapce, kteří byli na Krétu vysláni a svého cíle skutečně dosáhl. Pomohla mu přitom dcera krétského krále Ariadna, která dala Thesseovi meč a nit, díky které našel cestu ven z labyrintu.

Symboly Kréty byla bohyně-matka, dvojbřitá sekera (od jejíhož názvu je pravděpodobně odvozeno jméno labyrint) a býk. Kréťané si potrpěli na zlaté šperky a hezké oblečení. Ženské živůtky bývaly vykrojeny tak, aby odhalovaly celá ňadra.

Kolem roku 1700 př.n.l. však přišlo zemětřesení, které paláce zničilo. V mladší palácové době (1700-1450 př.n.l.) byly na troskách starých paláců vystavěny nové, o mnoho modernější, mnohapatrové paláce, avšak ne na dlouho. Kolem roku 1450 př.n.l. minojská civilizace zaniká, avšak vědci si stále nejsou jisti příčinou. Pozdní palácová doba je ve znamení příchodu mykénského obyvatelstva z pevniny, které nahradilo původní Kréťany. Znovu osídlili paláce, živili se zemědělstvím, později díky krétským lodím i obchodem.

S rokem 1100 a příchodem Dórů pak význam Kréty upadá, Kréta je pod vlivem Řecka a prochází mnohými změnami. Především v řemeslnictví, neboť Dórové s sebou přinesli znalost zpracování železa, které se začalo používat na úkor bronzu. Nynější domy měly s okolním světem společný pouze vchod, jinak všechna okna byla odvrácena od ulice. Byla tu ženská a mužská část, do ženské části směl vstoupit pouze pán domu. Významnou památkou z řeckého období je zákoník vytesaný do skály v Gortisu.

V období od roku 67 př.n.l. do 395 n.l. je Kréta pod římskou nadvládou. Římané tu vystavěli silnice, akvadukty, zavlažovací systémy, pomalu sem začíná pronikat křesťanství.

Po rozdělení Římské říše v roce 395 se Kréta ocitla pod vlivem východní části, tudíž byla součástí Byzantské říše ( 395 – 1204 n.l.). Začaly se tu stavět pravoslavné kostely, ovšem mezi léty 824 – 961 se ostrova zhostili Arabové. Po jejich porážce začala Kréta opět v rukou Byzance velmi rychle vzkvétat, až byla v roce 1212 prodána Benátčanům. Benátčané z Kréty udělali svůj opěrný bod, využívali místních podmínek pro dobré zemědělství a káceli lesy kůli dřevu.

Kréta byla také důležitým strategickým bodem z hlediska obchodu, pomohla Benátčanům kontrolovat obchod v celém Středomoří. Po dobytí Konstantinopole v roce 1453, začali Turci expandovat i na tento ostrov, až se ho roku 1669 zmocnili úplně. Turci zde začali šířit islám, obyvatelstvo bylo zatíženo daněmi. I přes neustálý odpor proti muslimům se Kréta částečně oprostila od jejich nadvlády až na konci 19. století, kdy byla vyhlášena samostatnou provincií, ale přesto náležela pod správu Osmanské říše.

Co se týka dějin Kréty ve 20.století, tak v roce 1913 byla připojena k Řecku společně s Makedonií. Od roku 1941-1945 byla Kréta okupována Němci, které se i přes partyzánskou válku podařilo porazit až v roce 1944, kdy ostrov osvobodila britská armáda.

V roce 1946-1949 Krétu sužovala občanská válka mezi komunistickými partyzány a přívrženci monarchie. Ve strži Samaria ale byli komunisté poraženi a na Krétě byla nastolena konstituční monarchie. Ta se udržela až do vojenského puče v roce 1967, kdy byla vystřídána vojenským režimem plukovníka Papadopula. Od roku 1975 je pak Řeckou demokratickou republikou a v roce 1981 vstoupilo do EU.